SPIRIT2018

BŘEZEN

PŘÍPRAVA NA PĚSTOUNSTVÍ

Příprava na práci přechodného pěstouna je dlouhý a poměrně náročný proces.
Má to svůj význam – děti, které přicházejí do pěstounských rodin,
často prožily smutné a těžké věci, mají specifické problémy
a péče o ně je často náročná a složitá.

Sedmdesát dva hodin povinného školení, kterým musí projít každý žadatel
o přechodné pěstounství, je jen třešničkou na dortu. Před tím, než dojde na jeho vzdělávání, musí vyplnit řadu formulářů o sobě, o svých dětech, přinést potvrzení od svého zaměstnavatele, zajistit si posudek lékaře. Doma ho navštíví sociální pracovnice a všichni členové domácnosti, včetně partnera a dětí, musí projít psychologickým posouzením.

Pak teprve nastává čas na školení. To si každý kraj dělá své, a tak mívá různou formu. Někde jsou přípravy v rozmezí několika víkendů, někde v rozmezí několika samostatných dní. Většinou jde o skupinovou přípravu, která může začít, až se naplní minimální počet zájemců (zpravidla dvakrát ročně).
Některá témata jsou hodně náročná, například téma Projevy psychické deprivace, některá vzbuzují hodně emocí – např. Role biologických příbuzných v životě přijatých dětí a některá se hodí i mimo pěstounství
– např. téma Jak jednat s úředníky.
Pro většinu pěstounů bylo velkým přínosem kromě získání nových informací
i seznámení se s lidmi, kteří se rozhodli pro stejnou cestu.

Pěstoun se na své poslání připravuje celý život. Jeho dětství i vlastní
rodičovství má vliv na to, jakým bude pěstounem. To, jak pevnou má okolo sebe záchrannou síť, jak silné jsou jeho rodinné a přátelské vazby, je stejně důležité, jako kvalitní příprava.

Pokud bychom mohli žadatelům o pěstounskou péči dát jednu radu, zněla by: Nebát se.
Ano, informace je třeba vstřebat a zakomponovat do svých představ, je třeba uvědomovat si své limity a svou kapacitu, zároveň je také nutné růst, pracovat
na sobě, neuzavírat si různé cesty.