HANA BRODNÍČKOVÁ

Obsah článku

Vzděláním jsem farmaceut a speciální pedagog, mám státnice z angličtiny. Kdysi jsem pracovala dva roky jako au pair, pak jako lektorka angličtiny, pak devět let na MZV, z toho pět let v Bruselu, pak jako speciální pedagog, mj. ve školce, která integrovala děti s kombinovaným postižením a pak i v praktické škole. Ale nejvíc jsem se našla v tom, že jsem dělala mámu svým přijatým dětem. Moje čtyři holky, které se ke mně dostaly ve věku 5-18 let (a ne v chronologickém pořadí podle věku), mi otočily život vzhůru nohama. Ale pak jsem si ho díky zkušenosti s nimi srovnala zpátky ještě lépe. Všechny holky jsou už dospělé, se všemi jsem stále v kontaktu, s většinou z nich ve velmi úzkém. Nejmladší dcera žije se mnou, má Aspergeruv syndrom a na jaře ji čeká maturita. Ráda čtu, chodím na procházky, do přírody, s dcerou lyžujeme, bruslíme, jezdíme na kole, chodíme do kina, do divadla, na koncerty anebo jen tak na kafe. Milujeme cestování a angličtinu. Někdy se k nám na společné akce přidávají i dvě ze starších dcer, které nebydlí daleko od nás. Občasně také lektoruji pro různé pěstounské organizace a napsala jsem tři knížky o svých holkách a o sobě. A protože jsem tak trochu blázen, tak právě procházím přípravou na přijetí dalšího dítěte.

Péče o děti s hendikepem

Další články