Hanka: Holčička s postižením a my
Neuměla jsem si představit, co všechno zvládneme. Smířili jsme se s tím: Naše hočička je holčička s postižením. Dneska už vím, že bych nikdy nešla k soudu bez právníka. Z
05/06/2025
Žádné komentáře
Rozhovory s pěstounkami. Říkáme si Opravářky osudů. Nejsme dokonalé. Nejsme bezchybné. Ale jsme vytrvalé a věříme, že žádné dítě by nemělo zůstat samo.
Najdete tu rozhovory, příběhy i úvahy, které ukazují pestrost naší zkušenosti – od radosti z prvního úsměvu po odvahu v těžkých rozhodnutích. Ukazujeme, že pěstounství není jen o pomoci druhým. Je to vztah, který mění i nás samotné.
Neuměla jsem si představit, co všechno zvládneme. Smířili jsme se s tím: Naše hočička je holčička s postižením. Dneska už vím, že bych nikdy nešla k soudu bez právníka. Z
Andreo, před několika měsíci jste s mužem přijali do dlouhodobé péče dvě celkem malé děti a ty jsi v 55 nastoupila na mateřskou. No, jmenuje se to mateřská dovolená, ale
Obě formy péče Martina je naší opravářkou osudů a jako jedna z několika pěstounek poskytuje přechodnou pěstounskou péči a zároveň je i dlouhodobou pěstounkou. Obě formy péče lze dělat současně,
Vendy je náhradní mámou tří kluků. Od počátku se ale se svým mužem potýkají s tím, že jejich dětem je omezován kontakt se sourozenci, kteří se právě díky jejich zájmu
Natáčení Když se k nám přidala další úžasná pěstounská máma – opravářka osudů – Zuzka, měly jsme obrovskou radost. A po zhlédnutí a ohlasech dílu z dokumentární série Plné hnízdo.,
Pěstouni na přechodnou dobu jsou opraváři osudů „Našlapovali jsme s mužem kolem té otázky poměrně dlouho, byli jsme pod velkým tlakem a všechny indicie naznačovaly, že návrat holčiček do jejich
Pavlína byla přechodnou pěstounkou od roku 2016 a hned první její případ nebyl jednoduchý – dostala do péče osmiletého chlapce odebraného z rodiny kvůli týrání. Přestože měla velkou podporu doprovodné
Šťastný život pro nemocnou holčičku 2016: Holčička, kterou mám v péči na přechodnou dobu, má farmakorezistentní epilepsii. Teď jí bude rok a půl. Netušila jsem, do čeho jdu. Všichni mě od toho zrazovali a připadalo
Nápad Na to, že bych „si vzala“ dítě z dětského domova, jsem pomyslela ve svém životě několikrát. Tím hlavním impulsem bylo asi to, že jsme měli v širší rodině dvě přijaté děti,
Selinka a Lukášek Lucie má své dvě děti už dospělé a postupně s manželem přijali tři další – Selinku, Lukáška a Dominika.Dlouhé roky pracovala jako zdravotní sestra v Dětském centru a svou práci měla ráda. Žádné„její“